Knihovna

V našem fondu se nachází na 130 000 svazků – hebraika, judaika, práce k dějinám Židů v Čechách a na Moravě, knihy z oblasti muzeologie a dějin umění, encyklopedické i biografické publikace.

Navštívit nás může každý, knihy domů si mohou půjčovat naši registrovaní čtenáři.

• Katalogy
• Služby
• Ke stažení
• Nové přírůstky
• Návrhy na akvizici

Příruční knihovna

Zájemcům je k dispozici tematicky členěná příruční knihovna, která obsahuje:

• jazykové slovníky
• obecné i judaistické publikace encyklopedického charakteru
• díla věnovaná Izraeli, židovské historii, umění, biblistice a liturgii
• bohemika a pragensia
• publikace vydané Židovským muzeem v Praze
• časopisy jako Roš Chodeš, Judaica Bohemiae, Židovská ročenka a další judaistická periodika.

Přístup k nejrozsáhlejšímu souboru vzpomínek na období šoa na světě

Od března 2012 je možné přistupovat k nejrozsáhlejšímu souboru vzpomínek na období šoa na světě – Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation Institute.

Pro zájemce o studium je připraveno 566 rozhovorů v češtině a 573 rozhovorů ve slovenštině, je však možné sledovat rozhovory i v dalších 30 jazycích.

Ke studiu doporučujeme objednat se předem, protože z technických důvodů je někdy třeba vyčkat na stažení příslušných souborů.

Připojení k Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation Institute zprostředkovala Univerzita Karlova v Praze.

Sbírky a výzkum

Historický fond a vzácný fond knihovny obsahují dokumenty sbírkové povahy a jsou jako podsbírka Knihy registrovány v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR (CES). Odbor knihovny také spravuje sbírku vzácných tisků.

Knihovna Židovského muzea v Praze se věnuje i vědecké a výzkumné činnosti – její pracovníci se tak mimo jiné zabývají provenienčním výzkumem a od roku 2001 realizují projekt identifikace původních vlastníků knih.

Historie knihovny

Základním kamenem dnešní knihovny Židovského muzea v Praze je fond bývalé knihovny pražské Židovské náboženské obce, jejíž počátky sahají do roku 1857. Knihovna měla navazovat na tradici města Prahy jako významného centra židovské kultury, vědy a vzdělanosti. Jejím základem se staly dary a odkazy významných pražských osobností, jako například vrchního rabína Šelomo Jehudy Rapoporta, pražského knihtiskaře Moše Israela Landaua, tajemníka Pohřebního bratrstva Koppelmanna Liebena a jiných.

Knihovna pražské židovské obce byla spravována odborníky, kteří pracovali na zpracování i vědeckém popisu knih, z nejvýznamnějších jmenujme alespoň prvního knihovníka dr. Nathana Grüna, dr. Isidora Pollaka a posledního knihovníka dr. Tobiase Jakobovitse. Dr. Jakobovits vypracoval v roce 1938 katalog knihovny, čítající tehdy cca 15 000 svazků, zahrnujících 4 inkunábule, vzácné a staré tisky a sbírku rukopisů. Tento katalog, sestávající ze dvou oddílů – judaika a hebraika – dodnes zůstává velmi důležitou bibliografickou pomůckou pro orientaci v této historické sbírce.

V období druhé světové války byla knihovna zabavena nacisty a odvezena z Prahy. Po válce, v roce 1946, se knihovna Židovské obce stala součástí obnoveného Židovského muzea, od roku 1950 Státního židovského muzea. Do knihovny byla zařazena i část válečných svozů z Terezína a další sbírky knih.

V 70.-80. letech 20. století byla pozornost pracovníků knihovny Státního židovského muzea věnována popisu převážně rukopisné sbírky a kolekce starých pražských tisků knihovny ŽMP. Výsledky tohoto bádání byly publikovány v odborném časopise Judaica Bohemiae.

Po vzniku Židovského muzea v Praze v roce 1994 se postupně začal řešit nedostatek prostoru k uložení fondu. Vybudování moderních a kapacitou vyhovujících depozitářů pro celý fond a sestavení jediného katalogu bylo hlavním úkolem knihovny.

V roce 2001 proběhlo stěhování do nové správní budovy židovského muzea. Zde má knihovna studovnu a badatelnu pro staré tisky, je tu i možnost studia audio a video nahrávek z fondu knihovny a přístup k dalším muzejním databázím. Návštěvníci si zde mohou zároveň zakoupit publikace vydávané muzeem.

Fond současné knihovny čítá cca 130 000 svazků a kromě historického fondu zahrnuje hebrejskou knižní produkci pocházející převážně z oblasti Čech a Moravy, Evropy, ale i jiných míst, dále literaturu věnovanou židovské historii na území Čech a Moravy a v neposlední řadě důležitou sbírku judaik nejrůznějších oblastí (historie, dějiny umění, dějiny šoa, filozofie, bibliografie, lingvistika i beletrie).

Knihovna vlastní také rozsáhlou a cennou sbírku periodik, zahrnující jak historickou část (noviny, časopisy a ročenky z 19. století a první poloviny 20. století), tak i současné tituly, které knihovna získává nákupem či výměnou s institucemi v České republice i zahraničí.

Depozitáře

Knihovna ŽMP má ve svém sídle k dispozici dva depozitáře o kapacitě 1 740 běžných metrů, což odpovídá zhruba 75 000 svazkům knih. Knihy jsou zde uloženy v kompaktních regálech, jež byly speciálně vytvořeny pro tento typ depotu a umožňují dostatečnou cirkulaci vzduchu. V prostoru byly zároveň vytvořeny podmínky pro zajištění optimálního mikroklimatu – za pomoci tzv. pasivní metody, spolu s instalací vnitřních ploch, které podle potřeby prostor buď chladí, nebo temperují. Tímto principem, s využitím akumulace stavby, dochází k udržení velmi dobré stability prostředí. Pro zlepšení tepelně izolačních vlastností a eliminaci denního světla a UV záření byly do okenních otvorů osazeny pevné desky se sendvičovou konstrukcí.

Další dva pražské depozitáře slouží pro uložení periodik a starší literatury.

Knihovnu zabezpečuje kromě bezpečnostních dveří i centrální elektronický bezpečnostní systém, protipožární systém a jímací žlábky se zátopovými čidly podél obvodových stěn, kterými by v případě havárie vody nebo topení resp. chlazení voda odtékala a zároveň by byl vyhlášen poplach.

Prostory v knihovně, jež slouží veřejnosti, jsou rozděleny na studovnu a chráněnou badatelnu. V badatelně se musí badatel při studiu podřídit požadavkům mikroklimatu, nutnému pro uchovávání starých a vzácných tisků a archivních materiálů. Do studovny je pak zapůjčována k prezenčnímu studiu většina publikací z fondu knihovny.

Kde nás najdete