Labyrintem normalizace [tisková zpráva]

31. 3. 2017 Přehled novinek

Praha 31. března 2017 -- Nová výstava Židovského muzea v Praze u příležitosti 40. výročí Charty 77

Období po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 nazvali komunističtí ideologové normalizací. Společnost se měla pod dozorem sovětských okupačních vojsk navrátit k „normálu“ –  rigidně ideologickému socialismu s pevným monopolem jedné politické síly, zcela v područí příkazů z Moskvy. Sovětská propaganda věrna své antisemitské tradici a s odkazy na monstrprocesy padesátých let označila obrodný proces v Československu v letech 1967–1968 za sionistické spiknutí, přičemž za sionistu byl považován každý, kdo měl nějaké židovské předky či se s lidmi, kteří je měli, stýkal. Mnozí českoslovenští komunisté přijali tyto teze za své. Po několikaleté přestávce tak Státní bezpečnost začala opět sestavovat seznamy osob židovského původu pro „operativní využití“ v boji se sionismem.

Občané označení režimem za sionisty, ať už si svůj židovský původ připustit chtěli, nebo ne, se tak dostávali do potíží, jejichž důvod si často ani neuvědomovali. Židovské obce, působící pod dohledem státních orgánů, se podobně jako církve dostaly pod enormní tlak a stejně jako v celé společnosti proběhly mezi jejich činiteli radikální prověrky a čistky. Charta 77, občanská iniciativa požadující dodržování lidských a občanských práv, byla nejvýznamnější akcí odporu proti komunistickému režimu a normalizaci. Čtyřicáté výročí zveřejnění tohoto dokumentu nabízí možnost představit fenomén židovské obce v období normalizace v jeho nesporné specifičnosti a současně jako mikrosvět, ve kterém se na menším prostoru, ale neméně intenzivně odehrávaly podobné procesy jako ve většinové společnosti. 

Nová výstava Židovského muzea v Praze ukáže na konkrétních případech způsoby působení StB proti židovským obcím, dilemata, jimž byli jejich členové vystaveni, ale i zapojení některých jejich členů do disentu a aktivit mimo rámec oficiálních židovských obcí. Nebudou však zachyceny jen různé formy dobové "protisionistické" propagandy a jejich dopad na lidské životy. Součástí normalizace bylo také ničení židovských hřbitovů, demolice synagog, zamezování výzkumu a dokumentace osudu Židů za druhé světové války stejně jako téměř úplná likvidace judaistiky. Na výstavě budou představeny fotografie zachycující každodennost židovského života, snahy o jeho zachování navzdory koordinovaným snahám státních orgánů o utlumení jakýchkoliv smysluplných aktivit, zejména předávání tradic dalším generacím. Většina unikátních dokumentů a fotografií z různých archivních zdrojů se na výstavě objevuje vůbec poprvé. K výstavě vznikl stejnojmenný katalog, který lze zakopit na našem e-shopu a přímo v galerii.
Výstava vznikla ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek a Ústavem pro studium totalitních režimů. Autorem a kurátorem výstavy je filmový dokumentarista Martin Šmok. Pro veřejnost se výstava otevře 5. dubna 2017 a potrvá do 28. ledna 2018.

Fotografie z vernisáže výstavy: