Slovník
Tento výběr hesel pochází z knihy Slovník judaik (2006), která je dílem autorského kolektivu pod vedením Evy Kosákové. Hesla dále zpracovali Jaroslav Kuntoš, Dana Veselská, Olga Sixtová, Michaela Scheibová a Lenka Uličná. Knihu si můžete zakoupit na našem e-shopu.
Písmo hebrejské
Dnešní hebrejské písmo se vyvinulo v posledních staletích před přelomem našeho letopočtu z písma původně aramejského. V jednotlivých oblastech židovské diaspory se postupně vydělily různé typy písem, mezi nimiž rozeznáváme především písmo sefardské (užívané původně na Iberském poloostrově, později v celém Středomoří včetně severoafrického pobřeží a na Blízkém Východě, název z hebr. Sefarad, tj. Španělsko), italské hebrejské písmo a písmo aškenázské (Severní Francie, Německo, Severní Itálie, Střední a Východní Evropa; z hebrejského Aškenaz, tj. Německo). V hebrejských písemných dokumentech a knihách vzniklých na území Čech, Moravy a Slezska se používalo písma aškenázského. Podobně jako v ostatních typech hebrejských písem si také v aškenázském písmu vyvinulo několik stylů pro různé druhy textů a dokumentů: kvadrátní písmo (Bible, Talmud, modlitební knihy v hebrejštině), polokurzívní (komentáře, pojednání, texty v jidiš, včetně jidiš modliteb, úřední dokumenty) a kurzívní (osobní písemnosti, poznámky a korespondence atd.). Na rozdíl od písma kvadrátního, které zůstává od raného středověku neměnné, se polokurzívní a kurzívní písmo během staletí více či méně vyvíjelo. Hebrejské písmo je písmo souhláskové. Samohlásky v podobě punktace pod písmeny (existoval i systém supralineární) bývají doplněny u biblických knih, kde je důležité správné čtení kanonického textu (nikoli ale u synagogálních svitků Tóry, Ester ad.), a u poezie. Rukopisné hebrejské texty rituálního účelu a formálního či slavnostního obsahu byly většinou psány tzv. soferem, (hebr.), profesionálně školeným písařem. Specifikem hebrejské kaligrafie je tzv. mikrografie, tj. využití drobným písmem psaného textu (často komentáře) k vytvoření dekorativních ornamentálních, vegetativních i figurativních tvarů.
Zpět k rejstříku