Bennewitzovo kvarteto & Soňa Červená / Koncert při příležitosti Jom ha-šoa
24. 04. 2017 19:00 - 21:00
Maiselova synagoga, Maiselova 10, Praha 1
Na programu je melodram Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka Viktora Ullmanna v úpravě Harryho Imre Dijkstry a v podání vynikající české herečky a operní pěvkyně Soni Červené, Pět kusů pro smyčcové kvarteto Erwina Schulhoffa a Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka. Vstupenky na koncert možno zakoupit v předprodeji v Maiselově synagoze, v Informačním a rezervačním centru ŽMP (Maiselova 15, Praha 1), v síti Ticket Art. Výtěžek ze vstupného bude věnován na nahrávání rozhovorů s pamětníky šoa.
Koncert se koná s podporou hlavního města Prahy.
Program:
Erwin Schulhoff - Pět kusů pro smyčcové kvarteto
1. věta - Alla Valse viennese
2. věta - Alla Serenata
3. věta - Alla Czeca
4. věta - Alla Tango milonga
5. věta - Alla Tarantella
Leoš Janáček - Smyčcový kvartet č. 2 "Listy důverné"
1. věta - Andande, Con moto
2. věta - Adagio
3. věta - Moderato
4. věta - Allegro
---------------------------- přestávka ------------------------------------
Viktor Ullmann - Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka / přednes Soňa Červená
Pro Bennewitzovo kvarteto upravil Harry Imre Dijkstra.
Bennewitzovo kvarteto
Bennewitzovo kvarteto bylo založeno v roce 1998. Díky účasti na nejrůznějších mistrovských kurzech měli jeho členové příležitost získávat zkušenosti a inspiraci od mnoha významných hudebních osobností, zejména Rainera Schmidta (Hagenovo kvarteto) a Waltera Levina (kvarteto La Salle). V roce 2003 obdrželi z rukou španělské královny diplom za vynikající studijní výsledky na Escuela Superior de Música Reina Sofía v Madridu. Rok poté byl soubor vyznamenán cenou Českého spolku pro komorní hudbu. V letech 2002-2004 bylo kvarteto angažováno jako „Quartet in Residence“ v Basileji a bylo pověřeno vedením kurzu kvartetní hry.
V současné době kvarteto koncertuje na významných českých i zahraničních podiích (Wigmore Hall London, Musikverein Wien, Konzerhaus Berlin, Concertgebouw Amsterdam, Théâtre des Champs-Elysées v Paříži, The Frick Collection New York, Seoul Art Center, Dai-Ichi-Seimei Hall Tokyo, Rudolfinum a dalších) a je pravidelně zváno na festivaly jako Salzburger Festspiele, Luzerne Festival, Rheingau Musik Festival, Kammermusikfest Lockenhaus, Pražské jaro a Dvořákova Praha.
Zvláštní potěšení přináší Bennewitzovu kvartetu působení na domácí hudební scéně. Velmi si cení spolupráce s Českou Filharmonií a dirigentem Jiřím Bělohlávkem při provedení Koncertu pro smyčcové kvarteto a orchestr Bohuslava Martinů nebo setkání s vynikající českou klarinetistkou Ludmilou Peterkovou, s níž soubor natočil CD pro vydavatelství Supraphon. Minulou sezónu provedlo Bennewitzovo kvarteto se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu v české premiéře skladbu „Absolute Jest“ Johna Adamse. Soubor má tu čest spolupracovat s vynikajícími umělci: Jean-Yves Thibaudetem, Alexanderem Melnikovem, Vadimem Gluzmanem, Isabel Charisius, Retem Bieri, Pietrem De Maria, Martinem Kasíkem, Jiřím Bártou aj.
Dlouhodobá spolupráce s vydavatelstvím Coviello Classics dala vzniknout nahrávce zachycující oba kvartety Leoše Janáčka a čtvrtý kvartet Bély Bartóka. Kritika ji přijala velmi kladně. „Široká paleta barev, které ve skladbách soubor rozehrál, se tu ukazuje do těch nejjemnějších odstínů“ . Magazín Fono Forum ocenil „ohnivý temperament“. V pořadí druhá nahrávka, vydaná na jaře 2010, obsahuje oba kvartety Bedřicha Smetany. Server Klassik.com ji označil za „prostě fenomenální“. Dalším hudebním počinem pak bylo nahrání kompletní řady Dvořákových Cypřišů u společností Hänssler Classic. V roce 2016 soubor vydal své nové CD s kvartety op.51 a op.106 Antonína Dvořáka u vydavatelství SWRmusic. Vedle bohatého hudebního projevu se kvarteto prezentuje ojedinělým výběrem repertoáru. V roce 2012 provedlo v jediném večeru kompletní šestici Bartókových kvartetů na festivalu Maggio Musicale Fiorentino. V lednu roku 2014 v berlínském Konzerthausu uvedlo ve světové premiéře skladbu Slavomíra Hořínky „Songs of Immigrants“ – formu hudebního dokumentu, v němž autor autentický zvukový záznam tragické události – potopení lodi s uprchlíky u ostrova Lampedusa – zdařile převedl do hudebního jazyka a jednotlivé nástroje využil nevídanými způsoby. V dramaturgii svých koncertů členové kvarteta také dbají na propagaci české hudby, včetně vynikajících a neprávem opomíjených autorů jako jsou L. Dusík, A. Rejcha, P. Haas, V.Ullmann, E. Schulhoff a další.
Soňa Červená
Soňa Červená, operní pěvkyně a herečka, patří mezi výrazné osobnosti současné české kultury. Na profesionální dráhu vstoupila v Praze v oboru hudebního divadla a filmu. Její první operní angažmá byla Janáčkova opera v Brně, poté Státní opera v Berlíně, kde byla již po dvou letech za vynikající výkony v operách Monteverdiových, Händelových a Gluckových vyznamenána titulem Komorní pěvkyně.Když za dramatických okolností prošla v lednu 1962 berlínskou zdí do západní Evropy, došla ocenění za role v operách Bizeta, Richarda Strausse, Verdiho a Wagnera. Stala se sólistkou operních domů ve Vídni, Miláně, Amsterdamu, Barceloně, Bruselu, Lisabonu a všech velkých německých operních scén. Byla také žádaným hostem předních evropských a amerických scén a mezinárodních festivalů (Bayreuth, Salcburk, Glyndebourne, Edinburk atd). V San Francisco Opera působila po 11 sezon. Vystupovala s dirigenty Rafaelem Kubelíkem, Karlem Ančerlem, Herbertem von Karajanem, Pierrem Boulezem, sirem Charlesem Mackerrasem a mnoha jinými. V koncertním i operním repertoáru se brzy specializovala na tvorbu 20. století (Mahler, Stravinskij, Janáček, Berg, Ligeti, Nono, Henze). Ve Frankfurtu nad Mohanem byla podruhé vyznamenána titulem Komorní pěvkyně. Zasloužila se také o vzorovou interpretaci Janáčka v češtině a o přesné překlady notových edic. Po uzavření operní dráhy působila v renomovaném činoherním divadle Thalia v Hamburku. S kreacemi režiséra Roberta Wilsona a s hudbou Toma Waitse a Lou Reeda hostovala ve všech pěti světadílech. Pro pražské Národní divadlo pak vytvořila symbolickou postavu Osudu v Janáčkově opeře Osud v režii Roberta Wilsona, ústřední postavu v komorní opeře Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude… (příběh rozsudku smrti nad dr. Miladou Horákovou roku 1950), roli Eliny Makropulos v činoherní inscenaci Roberta Wilsona Čapkova dramatu Věc Makropulos a coby Čas v projektu Roberta Wilsona 1914. Na Nové scéně ztvárňuje jednu z hlavních postav v Březinově komorní opeře Toufar. Mimořádnou jevištní zkušenost zúročuje také v přednesech melodramů.
(s použitím zdrojů z http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/sona-cervena)
Vstupné: 230 Kč
Pořadatel: ŽMP