výstava Oded Ezer: Samsovo tajemství

Izraelský typograf Oded Ezer vystaví své výtvarné pojetí obálek dvaceti čtyř knih od autora Řehoře Samsy. Není přitom zcela jasné, zda tyto knihy či jejich údajný autor Řehoř Samsa kdy vůbec existovaly...

Výstava je otevřena až do 30. září 2024, bezplatné vstupné.

Více informací…

Výstava "Můj šálek Kafky" - Židovský humor v kresbě a grafice Jiřího Slívy

Výstava grafika a ilustrátora Jiřího Slívy v galerii Roberta Guttmanna v Židovském muzeu v Praze představí řadu kreseb, barevných litografií, leptů, pastelů a obrazů na jeho oblíbená témata inspirovaná židovským humorem, ilustracemi děl Franze Kafky, osobností Sigmunda Freuda, pražským Golemem, židovskými symboly a biblickými motivy. Vedle těchto témat Jiří Slíva po léta ilustruje knihy česko-izraelské spisovatelky Ruth Bondyové, které jsou věnovány jazyku a tradicím českých Židů. Výstavu doplní Slívovy kreslené variace na prostředí kaváren a autorské knihy kresleného humoru, z nichž mnohé vyšly i v zahraničí. Charakteristickým rysem Slívova humoru je absurdita, kombinace zdánlivě zcela nesouvisejících jevů a předmětů v nových souvislostech, které jsou zdrojem nečekaného překvapení, osvobozujícího naše myšlení z navyklých a zaběhaných kolejí. Otevírají tak před námi nový svět, v němž je všechno možné a kde vše současně ztrácí i získává nový smysl. Mnohé prvky Slívovy poetiky nám připomenou klasiky moderního umění, jehož jsou absurdní humor, ironie a nonsens neodmyslitelnou součástí.

Více informací…

Výstava Labyrintem normalizace. Židovská obec jako zrcadlo většinové společnosti

Charta 77, občanská iniciativa požadující dodržování lidských a občanských práv, byla nejvýznamnější akcí odporu proti komunistickému režimu a normalizaci. Čtyřicáté výročí zveřejnění tohoto dokumentu nabízí možnost představit fenomén židovské obce v období normalizace v jeho nesporné specifičnosti a současně jako mikrosvět, ve kterém se na menším prostoru, ale neméně intenzivně odehrávaly podobné procesy jako ve většinové společnosti. Výstava ukazuje na konkrétních případech způsoby působení StB proti židovským obcím, dilemata, jimž byli jejich členové vystaveni, ale i zapojení některých jejich členů do disentu a aktivit mimo rámec oficiálních židovských obcí. Nejsou však zachyceny jen různé formy dobové "protisionistické" propagandy a jejich dopad na lidské životy. Součástí normalizace bylo také ničení židovských hřbitovů, demolice synagog, zamezování výzkumu a dokumentace osudu Židů za druhé světové války stejně jako téměř úplná likvidace judaistiky. Na výstavě jsou představeny fotografie zachycující každodennost židovského života, snahy o jeho zachování navzdory koordinovaným snahám státních orgánů o utlumení jakýchkoliv smysluplných aktivit, zejména předávání tradic dalším generacím. Většina unikátních dokumentů a fotografií z různých archivních zdrojů se na výstavě objevuje vůbec poprvé.

Více informací…

"Pojď, milý můj..." Ilustrace k Písni Písní

Nová výstava Židovského muzea v Praze připravená ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví představuje biblickou knihu „Píseň písní“ (Velepíseň), objasňuje její vznik, místo v židovské liturgii, historická vydání a překlady do češtiny. Především se však soustředí na její výzdobu, ilustrace a díla jí inspirovaná v moderní umělecké tvorbě od počátku 20. století až po současnost.
 
K vidění jsou secesní ilustrace umělců E. M. Liliena, Františka Kupky nebo izraelského výtvarníka Zeeva Rabana, řadu málo známých ilustrací ve stylu art deco z počátku 20. století či pozdější novoklasicistní práce a cenný soubor ilustrovaných originálů ze sbírky bibliofila Josefa Portmanna od českých grafiků Václava Maška, Františka Koblihy, Jiřího Konůpka, Karla Svolinského, Cyrila Boudy nebo Milady Marešové. Dále uvidíte bibliofilie od Františka Kupky, ilustrace Toyen, ale také díla umělců mladší generace - Jarmily Mařanové a Olgy Čechové. Z tvorby zahraničních autorů se dále lze seznámit s ilustracemi Anatolije Kaplana, Salvadora Dalího nebo Shraga Weila a současných amerických výtvarníků Marka Podwala či Barbary Wolff. 

Expozice čerpá především ze sbírek Židovského muzea v Praze a Památníku národního písemnictví. Vybrané tisky si je možné prohlédnout celé na interaktivních obrazovkách. Výstava volně navazuje na předešlé výstavy věnované historii knižního fondu muzea (2007) a pesachovým Hagadám z fondu knihovny Židovského muzea v Praze (2010).
 

Více informací…

Výstava Trosečníky v Šanghaji: Ghetto Hongkew očima uprchlíků a objektivem Arthura Rothsteina

V dubnu 1946 pořídil přední americký fotožurnalista Arthur Rothstein dvaadvacet záběrů, na nichž zachytil životní podmínky židovských uprchlíků v čínské Šanghaji. Přestože Rothsteinova fotografická série vznikla až sedm měsíců po skončení války v Tichomoří na objednávku humanitární a podpůrné organizace Spojených národů UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation), je unikátním vizuálním svědectvím o záchraně dvou desítek tisíc středoevropských Židů v období šoa a druhé světové války. V pořadí již třetí výstava Židovského muzea v Praze věnovaná fenoménu uprchlictví a migrace si klade za cíl představit širší veřejnosti dosud nepříliš známou historii takzvaného šanghajského ghetta vnímanou nejen pohledem brilantního fotoreportéra, ale také prožitou zkušeností protagonistů příběhu. Jde o zkušenost československých Židů, kteří vedle Židů rakouských, německých, polských a maďarských našli v Šanghaji bezpečné útočiště v době, kdy, až na nepatrné výjimky, celý svět přijímání uprchlíků odmítal. Rothsteinovy snímky současně nabízejí jedinečný historický pohled na roli fotografa ve službách mezinárodních organizací a na význam reportážní fotografie v zónách konfliktů, humanitárních krizí a katastrof, v níž se styl čistého obrazového zpravodajství mísí s výrazovými prostředky sociální a humanistické fotografie i se strategiemi public relations.

Více informací…

Výstava Ztracené obrazy. Eugeen van Mieghem a židovští emigranti do Nového světa

Výstavu připravilo Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Eugeen van Mieghem Foundation a podporou Red Star Line Museum v Antverpách. Již třetí výstava muzea věnovaná fenoménu uprchlíků se zaměřuje na emigraci milionů obyvatel z východní Evropy do Ameriky na konci 19. a počátku 20. století. Jedním z hlavních center této emigrace se stal přístav v Antverpách a belgická lodní společnost Red Star Line, která mezi lety 1873 až 1934 přepravila asi 2,3 miliony evropských emigrantů do Nového světa. Mezi nimi byly také statisíce východoevropských Židů, kteří prchali před bídou, trvalým útlakem a opakujícími se vlnami pogromů. Tento exodus v antverpském přístavu zachytil zdejší malíř Eugeen van Mieghem (1875–1930). Vedle padesáti děl Eugeena van Mieghema výstava představí také plakáty společnosti Red Star Line a dobové fotografie antverpského přístavu.



Výstavu podpořili:

• Kingdom of Belgium
• ​Port of Antwerp
• ​Flanders
• ČSOB
• Van Mieghem Logistics
• ​Red Star Line Museum

Více informací…

Výstava Osvětimské album

Koupit vstupenku

Více informací…

Výstava Zmařené naděje. Poválečné Československo jako křižovatka židovských osudů

Více informací…

Orient v Čechách? Židovští uprchlíci za první světové války

Židovské muzeum v Praze výstavou o osudech uprchlíků v době první světové války reflektuje sté výročí vypuknutí válečného konfliktu.

Více informací…

Příběh pokračuje. Přírůstky ve sbírkách Židovského muzea v Praze 1994-2014

Židovské muzeum v Praze připravilo u příležitosti 20. výročí své činnosti jako nestátní organizace výstavu, která představuje více než 100 výjimečných exponátů, jež se staly součástí jeho sbírek právě v posledních dvou dekádách. Prostřednictvím vybraných uměleckých děl, rukopisů, knih, archiválií, rituálních předmětů i předmětů denní potřeby expozice seznamuje se základy akviziční práce muzea a přibližuje nejen historii jednotlivých předmětů, ale i příběhy jejich původních majitelů.

Více informací…