Umlčené tóny - Život a dílo českých židovských umělců Gideona Kleina a Egona Ledeče
Od 16. 04. 2003 do 15. 06. 2003
denně od 9.00 do 18.00, kromě soboty a židovských svátků
Galerie Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1
Výstava přibližuje život a tvorbu hudebních umělců Gideona Kleina a Egona Ledeče a to především v předválečném období. Mezi těmito muži byl rozdíl více než jedné generace.
Gideon Klein, narozený v roce 1919 do světa hudby vstupuje výrazně ve 30. letech 20. století. Zahájil kariéru úspěšného klavíristy a objevují se i jeho první skladebné pokusy, které jsou postupně nahrazovány závažnějšími hudebními díly. Okupace našeho státu nacisty v březnu 1939 násilně přervala slibný vývoj. Klein pokračuje v komponování, ale další studium a veřejná koncertní činnost mu byly znemožněny.
Po tříletém pobytu v terezínském ghettu byl deportován do Osvětimi. Příslib nadějné umělecké budoucnosti mladého klavíristy, komponisty a možná i dirigenta, byl definitivně zmařen v lednu 1945, kdy pětadvacetiletý Gideon Klein zahynul v nacistickém táboře Fürstengrube. Egon Ledeč se narodil v české židovské rodině v roce 1889.
Po roce 1918 začíná svoji uměleckou dráhu, zprvu jako výpomocný člen České filharmonie.
Profesní sen se mu splnil v roce 1926 přijetím za člena České filharmonie pod řízením Václava Talicha, kde se stal druhým koncertním mistrem. Věnuje se také vlastní kompoziční činnosti. Řadě příležitostných a populárních skladeb se vymyká melodram se symfonickým orchestrem na báseň Fráni Šrámka „Věčný voják“, který je osobním vyznáním autora i předznamenáním trpkého konce.
I léta strávená v terezínském ghettu jsou úzce spojená s Egonovým životním posláním – hudbou. Jeho osud se uzavřel v roce 1944 v Osvětimi.