Knihy a předměty byly buď shromažďovány ve zvláštním prostoru a po čase hromadně pohřbeny, nebo ukládány na půdu synagog. Jen výjimečně se genizot dochovaly neporušené dodnes, většina byla zničena během požárů, přestaveb nebo vypovězení Židů již v minulosti. V rámci průzkumu Židovského muzea byly pozůstatky genizot nalezeny pouze ve 12 z více než 50 prohlédnutých synagog. Významnější objevy byly učiněny v Luži, Březnici, Zalužanech, Rychnově nad Kněžnou a Holešově.

Kromě svitků Tór a jejich zbytků najdeme v genizot především hebrejské a jidiš tisky ze 17. až 19. století: modlitební knihy, Bible a pesachové hagady, Talmud s komentáři a ostatní halachickou literaturu, méně často kabalistické spisy, zábavná čtení v jidiš, učebnice hebrejštiny, náboženství, a dokonce i matematiky.

K nejvzácnějším nálezům patří rukopisy, většinou opisy rabínských spisů nebo záznamy přednášek soudobých rabínů z Prahy, Golčova Jeníkova a Bratislavy, ale také fragmenty tabulek s modlitbami a požehnáními pro synagogu i domácnost a nástěnné kalendáře. V genizot však najdeme i úřední dokumenty a soukromé dopisy.

Do genizot se ukládaly také vyřazené kultové předměty a součásti vybavení synagogy. V Luži a Březnici byly nalezeny jedinečné soubory textilií: synagogální opony, pláštíky a povijany na Tóru s lidovou výzdobou, tality různé velikosti a provedení, sáčky na tfilin, a mimo to i dětské čepečky nebo boty.

Luže

Ve zcela neporušeném stavu byla nalezena pouze geniza v Luži ve východních Čechách, kde Židé žili již od 16. století. Luže, v 19. století sídlo krajského rabína, byla místním židovským centrem. Synagoga byla postavena okolo roku 1780 a geniza byla ukládána na její půdu do počátku 20. století. Z množství materiálu bylo vybráno na 600 fragmentů starých tisků, přes sto rukopisů a obdobný počet textilií. Ojedinělým nálezem jsou vývěsky o volbě výběrčího milodarů nebo předlohy pro náhrobky. Fragmenty dekorativních mizrachů a tabulek s požehnáními, zdobené lidovými dřevořezy nebo technikou vystřihování jsou nedocenitelnými doklady tradičního náboženského života venkovských Židů.

Březnice

V Březnici (jihozápadní Čechy) Židé žili již od počátku 16. století a v 18. a 19. století zde sídlil krajský rabín. Budova synagogy, v níž se nacházela také škola, byla postavena roku 1725 a po požáru roku 1820 obnovena. Z genizy se do dnešní doby dochovaly pouze zbytky. Vedle cenného souboru textilií (např. pláštík z roku 1758) zde byly objeveny především tištěné knihy, z rukopisů náčrty kázání a halachické poznámky. Ze školy se sem dostaly učební nástěnné tabulky a písanka.

Zalužany

O malé židovské obci v Zalužanech nedaleko Březnice máme jen málo informací. Drobná empirová stavba synagogy byla postavena na počátku 19. století a k liturgickým účelům sloužila zhruba 100 let. Dnes je soukromým majetkem a je využívána jako odkladiště nepotřebných věcí. Nepočetné obci odpovídá malé množství nalezených fragmentů běžných hebrejských tisků. Překvapivý byl však nález vyšívaných povijanů, z nichž jeden patří k nejstarším dochovaným ve sbírkách Židovského muzea (1748).

Rychnov nad Kněžnou

Rychnov (východní Čechy) byl podobně jako Luže a Březnice regionálním židovským centrem. Židovské osídlení je doloženo od 16. století. Geniza v synagoze z roku 1782 byla porušena při dřívějších opravách budovy. Mezi rukopisy byly kromě halachických zlomků nalezeny příležitostné modlitby (např. pro těhotnou) a záznam soudního rozhodnutí (psak din) z roku 1767 o urovnání sporu mezi dvěma členy obce. V genize byla nalezena také kožená schránka na mezuzu a kožená bota pro obřad chalici.

Holešov

Židovská obec v Holešově byla jednou z nejstarších a nejpočetnějších židovských obcí na střední Moravě. Geniza v Šachově synagoze (po r. 1559) však pochází teprve z poloviny 19. století. Jedinečným nálezem je fragment machzoru (Praha, 1529) s renesančními figurálními dřevořezy použitými poprvé v proslulé Pražské hagadě (1526). Záznamy rabínských přednášek pocházejí od žáků Mošeho Sofera, Jechezkela Landaua a dalších autorit. V genize byly nalezeny také malované dřevěné fragmenty ze zařízení synagogy, střepy keramických džbánků a papírová maska na Purim.

Nálezy z genizot významně doplňují naše poznání zvyků a zájmů, životní úrovně a řemeslných tradic venkovského židovského obyvatelstva od konce 17. do poloviny 19. století. Jejich vyzvednutí je pouze počátkem dlouhé konzervátorské a odborné práce: musí být tříděny a identifikovány, nejzajímavější kusy jsou čištěny, evidovány, konzervovány a restaurovány, příliš poškozené a nezajímavé naopak pohřbeny. Jen malý výběr z tohoto vzácného svědectví minulosti může však být představen na této výstavě.

kurátoři výstavy: Mgr. Olga Sixtová, PhDr. Arno Pařík