Statisíce lidí v době první světové války utíkaly do vnitrozemí habsburské monarchie z obavy před násilím, před pohyby fronty, ze zničených vesnic a okupovaných měst. 

“Přestože uprchlíci z doby první světové války představovali první větší setkání obyvatel českých zemí s uprchlíky v moderních dějinách, zůstávají jejich osudy pozapomenuty. Výstavou ‚Orient v Čechách?‘ chce Židovské muzeum v Praze nejen připomenout sté výročí začátku první světové války, ale také zdůraznit význam uprchlíků a uprchlické politiky v českých a československých dějinách 20. století. Zvláště pro židovské obyvatele patřil útěk a přerod z rovnoprávných občanů v bezprávné utečence k jejich cestě stoletím uprchlíků,“ říká autor scénáře a libreta výstavy Michal Frankl.
 
Nová expozice sleduje osudy židovských utečenců v Čechách a na Moravě v širším kontextu uprchlíků a uprchlické politiky v celé habsburské monarchii. Přibližuje nejen bezprostřední osudy uprchlíků, ale také reakce společnosti. Autoři si kladou otázku, zda a jak v té době rozšířené rozdělování lidí podle etnika ovlivňovalo přístup k uprchlíkům, nakolik se do reakcí na židovské uprchlíky promítaly předsudky a proč se po konci války a vzniku nezávislého Československa právě židovští uprchlíci stali terčem nevybíravých antisemitských kampaní.
 
V České republice dosud nezveřejněné fotografie zachycují nejen život uprchlíků, jejich ubytování či uprchlické tábory, ale vypovídají také o fascinaci odlišností „východních Židů“, jejichž oděv, pobožnost a nezvyklý jazyk vyvolávaly značnou pozornost. Vyrovnávání se s odlišností a předsudky vůči židovským uprchlíkům ilustrují namluvené úryvky z dobových kronik a tisku. Reakce na pobyt židovských uprchlíků dokreslují také příklady ze sbírky vizuálního umění Židovského muzea v Praze.
 
Hlasy, zkušenost a subjektivní postoje uprchlíků jako by zanikaly mezi stohy dokumentů a desítkami fotografií zachovanými v českých a zahraničních archivech. Výstava proto zpřístupňuje jak ojedinělé audiovizuální výpovědi židovských uprchlíků, tak i jejich postoje a každodennost rekonstruované z tisku a ze zlomků materiálů pomocných organizací. Návštěvníci mohou také studovat reakce židovského tisku vypořádávající se s odlišností "východních" Židů od více integrovaných Židů z českých zemí.
 
Z fyzických stop pobytu uprchlíků za doby první světové války dnes již většinou zůstávají pouze náhrobky na židovských hřbitovech. Jeden z nich, unikátní dřevěný náhrobek zapůjčený z Horažďovic, bude na výstavě k vidění od října.

Autory výstavy jsou Michal Frankl, Jan Wittenberg a Wolfgang Schellenbacher.