Druhý život českých svitků Tóry
České svitky Tóry a povijany na Tóru v Memorial Scrolls Trust v Londýně a Židovském muzeu v Praze

Výstava představuje tradici svitku Tóry a jeho místo v životě synagog. Dále přibližuje osudy svitků Tóry v období holocaustu a po něm, se zvláštním zřetelem na vylíčení průběhu jejich odprodeje v roce 1964 a současné existence s prezentací nejzajímavějších aktivit jejich současných držitelů. Expozici doplňuje stejnojmenný dokumentární film režiséra Ivana Pokorného, dostupný v české a anglické verzi.

Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století, © Židovské muzeum v Praze

Osud svitků Tóry do roku 1963

V předválečných českých a moravských muzejních sbírkách se svitky Tóry a povijany na Tóru objevovaly jen výjimečně. Situace se radikálně změnila až během 2. světové války: v právě vznikajícím Židovském ústředním museu v Praze se podařilo zachránit předměty, mezi nimi téměř 1 800 svitků Tóry, jejichž majitelé byli deportováni do koncentračních táborů. Podnět k založení tohoto muzea dali pracovníci pražské židovské obce, jejich ideovým východiskem přitom byla sbírka předválečného pražského židovského muzea. Podrobněji zde: www.jewishmuseum.cz/informace/o-nas/historie/

Po válce byla sice řada židovských náboženských obcí obnovena a svitky Tóry jim byly pro náboženské účely opět poskytnuty, avšak v prvních letech komunistického režimu mnohé židovské obce zase zanikly, a Tóry se tak vrátily do sbírek Židovského muzea v Praze. V roce 1950 bylo Židovské muzeum pod nátlakem komunistů zestátněno a na začátku 60. let tehdejší československý režim začal odprodávat liturgické předměty ze sbírek pražského židovského muzea do zahraničí.

Prodej 1 500 svitků do zahraničí

Svitky Tóry se staly vítaným artiklem. Po nalezení vhodného kupce jich museli pracovníci muzea v roce 1963 z muzejní sbírky uvolnit k prodeji přibližně 1500. V lednu 1964 byly svitky v Praze zabaleny a poslány do Londýna. Tam vzbudila zásilka, obsahující stěží uvěřitelný počet exemplářů nejvýznamnějšího židovského obřadního předmětu, velkou pozornost. Svitky Tóry našly své útočiště v Kent House, sídle krátce předtím vzniklé židovské kongregace ve Westminsteru. Pro jejich další využití v úvahu připadaly dvě možnosti: svitky Tóry, které byly v pořádku nebo mohly být opraveny, zapůjčit zájemcům k liturgickým účelům a takové, které již opravitelné nebyly, k účelům vzpomínkovým. V roce 1965 se duší veškerých aktivit kolem správy a později i kolem distribuce svěřených svitků Tóry a činnosti vzniklého Memorial Scrolls Trust stala na téměř čtyři desetiletí Ruth Shafer. Pravidla distribuce byla stanovena jasně: předměty budou poskytnuty formou trvalé zápůjčky, a to nikoliv soukromým osobám, ale kongregacím, které je potřebují. Žádosti byly posuzovány individuálně a v mnoha případech byly z různých důvodů zamítnuty, např. když existovalo podezření, že zájemce chce se svitkem Tóry obchodovat.

Život svitků Tóry dnes

Dnes je převážná většina použitelných českých a moravských svitků Tóry rozmístěna v židovských kongregacích, památnících šoa, muzeích i knihovnách po celém světě. Ostatní jsou součástí malého muzea v Kent House, které kromě příběhu samotného připomíná také dějiny českých a moravských Židů. Kongregace, kterým Memorial Scrolls Trust svitky Tóry zapůjčil, jim věnují zaslouženou pozornost. Uvědomují si hodnotu paměti každého jednotlivého svitku a rozvíjejí řadu projektů, které slouží k poznání života židovské komunity na území Čech a Moravy. Na všech těchto projektech Židovské muzeum v Praze spolupracuje.

Projekt výzkumu českých svitků Tóry a povijanů na Tóru v Memorial Scrolls Trust v Londýně finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Detail z povijanu na Tóru, Čechy, 1922 © Židovské muzeum v Praze

Pohled do skladů Ústředního židovského musea zachycuje svitky Tóry uskladněné na dřevěných regálech, © Židovské muzeum v Praze