Péče o sbírky
Péči o sbírkové předměty věnuje Židovské muzeum v Praze, s ohledem na jejich historickou a kulturní hodnotu, význam a stáří, soustředěnou pozornost. Ta se týká především jejich uložení, ochrany a restaurování, jakož i dokumentaci a evidenci.
Uložení sbírkových předmětů
Sbírky jsou uloženy v několika depozitářích, jež se nacházejí převážně v historických, památkově chráněných objektech. Přes tento zjevný handicap usilují pracovníci muzea o to, aby byly v depozitárních prostorách zajištěny veškeré klimatické a bezpečnostní standardy. Pro veškeré depozitáře byly na míru vytvořeny zvláštní úložné systémy, které respektují jak množství a charakter uchovávaných předmětů, tak specifika vnitřních prostor jednotlivých objektů.
Soubor synagogálních opon je například uložen v zásuvkových kontejnerech, jejichž vnitřní rozměry jsou uzpůsobeny velikosti těchto největších textilních předmětů. Pro manipulaci se zásuvkami je proto nutné používat speciálně konstruovaný zakládací vozík. Jiné textilní předměty jsou uloženy v menších zásuvkových kontejnerech, na stojanech nebo na výsuvných stolech. Nejcennější a nejstarší textilní artefakty jsou uchovávány v menším depozitárním prostoru s trvale sledovaným klimatem, jehož hodnoty jsou regulovány v závislosti na aktuálním vnitřním i vnějším prostředí. Informace o depozitáři textilu byly publikovány například v reprezentativní publikaci Textiles from Bohemian and Moravian Synagogues.
Pro uložení sbírky kovů a přidružených materiálů, kterou tvoří soubor synagogálního stříbra, doplněný o soubory předmětů z cínu a mosazi, ale též
keramika, sklo a nábytek, jsou používány standardní skříňové systémy, které jsou konstruovány jako klima stabilní
a bezprašné.
Sbírka vizuálního umění, včetně rozsáhlé kolekce dětských kreseb z Terezína a tvorby dospělých terezínských autorů, stejně jako sbírka rukopisů a nálezů z geniz na
papíře, jsou uloženy v nedávno rekonstruovaných, plně klimatizovaných a bezprašných prostorách. Jednotlivé artefakty
jsou zavěšeny na pojízdné rošty, případně uloženy v regálovém systému, a to v krabicích z odkyseleného kartonu,
chráněny melinexem nebo paspartami.
Dokumentace a evidence sbírek
Úsek dokumentace a evidence sbírek pečuje o sbírkový fond Židovského muzea v Praze především po stránce technické.
Shromažďuje informace o jednotlivých sbírkových předmětech a vede je v několika evidenčních systémech – jednak v přírůstkové knize, která je zároveň majetkoprávním dokladem o nabytí předmětu, a dále v muzejním databázovém systému, z nějž pořizuje také papírové výtisky evidenčních karet, které řadí do různě definovaných katalogů. Pečuje o historické informační zdroje, k nimž patří především tzv. Německý katalog, což je lístková evidence předmětů získaných do sbírek muzea během 2. světové války. Vede také pomocné evidence předmětů, které jejich majitelé v muzeu deponovali (depozita), předmětů z tzv. pomocného fondu, jež jsou využívány pro výstavy v náročnějších klimatických podmínkách nebo k účelům liturgickým, a předmětů ze sbírek Židovského muzea v Praze, jež byly prohlášeny za kulturní památky.
V pravidelných časových intervalech provádí kontrolu souladu stavu sbírkových předmětů a jejich evidenčních záznamů (inventarizace). Veškeré změny ve sbírkovém fondu ŽMP hlásí do Centrální evidence sbírek na Ministerstvu kultury ČR, do níž jsou sbírky ŽMP zapsány od roku 2001.
Dále má úsek na starosti uložení předmětů v depozitářích, o jejichž technický stav, klimatické podmínky a bezpečnost pečuje ve spolupráci s dalšími kolegy, například restaurátory.
Po stránce organizační zajišťuje veškeré zápůjčky předmětů ze sbírek muzea, a to k účelům liturgickým, výstavním, restaurátorským a jiným, a připravuje k tomu všechny hospodářské smlouvy a další průvodní dokumenty.
Dále provádí provenienční výzkum k předmětům ve sbírkovém fondu ŽMP a ověřuje podklady pro případné restituce ze sbírek muzea. Vlastním výzkumem také shromažďuje informace o historii muzea a o vývoji jeho sbírkového fondu. K těmto tématům rovněž vyřizuje badatelské dotazy. V rámci dlouhodobého projektu vyhledává a zajišťuje dokumentaci judaik v jiných českých a moravských paměťových institucích.
V neposlední řadě také eviduje a ve spolupráci s odbornými pracovníky muzea (kurátory) vydává osvědčení o krátkodobém a případně trvalém vývozu judaik z území České republiky, a to v souladu se zákonem č. 71/1994 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.