Rukopisy a nálezy z geniz na papíře

Charakteristika sbírky

Sbírka rukopisů a nálezů z geniz na papíře je jedinou rozsáhlejší sbírkou židovských rukopisů v České republice. Zahrnuje více než 2 000 sbírkových předmětů různého původu a stáří. Je zaměřena na hebrejské a jidiš rukopisy se vztahem k českým zemím a shromažďuje též papírové nálezy z geniz. Do sbírky byly zařazeny i výtvarně zajímavé dokumenty stojící obsahově na pomezí literární památky a archiválie, zejména některé písemnosti vztahující se k životu náboženských obcí a jednotlivců. Geograficky se sbírka soustřeďuje na území Čech, Moravy a Slezska, najdeme tu však i rukopisy německé, italské, holandské či jiné provenience.

Aktuální obsah sbírky

K nejvzácnějším rukopisům ve sbírce patří středověké hebrejské kodexy liturgického, exegetického a nábožensko-právního obsahu, až na výjimky pocházející z aškenázské oblasti. Synagogální modlitební knihy z českých a moravských obcí představují nejstarší doklady místní židovské písařské a iluminátorské tradice. Ve sbírce je zachycen i poslední rozmach židovského rukopisného a iluminátorského umění v 18. století v díle tzv. moravské písařské školy (Aharon ben Benjamin Zeev Herlingen z Jevíčka, Natan ben Šimšon z Velkého Meziříčí aj.). Sbírka čítá i několik set synagogálních svitků, a to zejména svitků Ester, z konce 17. až počátku 19. století, většinou italského původu. Svitky Tóry nebyly až do války běžnou součástí židovských muzejních sbírek, v pražském muzeu se svitky Tóry z území Protektorátu Čechy a Morava ocitly až po květnu 1942. Více než 1 500 z těchto přibližně 2 000 svitků Tóry pak bylo v šedesátých letech 20. století odprodáno do Londýna. Formu svitku mají i tzv. rodinné a lokální megily, zachycující reálné příběhy zázračných vyváznutí konkrétních postav z ohrožení a pohrom, které postihly židovské obyvatelstvo na českém území.
Vedle děl liturgických představují druhou nejrozsáhlejší skupinu texty halachické, exegetické a homiletické. Ve sbírce najdeme autografy i opisy děl a přednášek známých učenců-rabínů, kteří působili v Čechách a na Moravě, například Davida Oppenheima, Jonatana Eybeschütze, Jechezkela Landaua, Mošeho Sofera a dalších. Součástí fondu jsou i ojedinělé texty filozofické, lékařské, přírodovědecké, historické, učební, beletristické a poetické. Dochované kabalistické rukopisy jsou většinou opisy známých textů; několik z nich bylo napsáno na Moravě, kde se vlivem mystických proudů východního judaismu kabalistická tradice rozvíjela.
Zvláštní celek tvoří zdobené devocionální tabulky (šiviti, mizrach ad.), texty-obrazy, které zdobily domácnosti i synagogy od poloviny 18. století a bývají dokladem lidové tvorby, a také lokální specifikum, tabulky zvané ze ha-šulchan. Ve skupině korporativních písemností pak najdeme výtvarně zajímavé pamětní listy, stanovy, seznamy obřízek a jarcajtů. Z rodinných písemností byly do rukopisné sbírky začleněny některé svatební smlouvy a rozvodové listy, jarcajtové tabulky, ale i rodinné kuchařky.
Mikrofilmy většiny rukopisů jsou dostupné badatelům jak v Židovském muzeu v Praze, tak v rámci projektu KTIV při Národní knihovně Izraele v Jeruzalémě.

Historie sbírky

Jádro sbírky tvoří rukopisy pocházející z knihovny pražské židovské obce. Většinu těchto rukopisů knihovně odkázali pražští židovští učenci, jako byl např. Šelomo Jehuda Rapoport (1790-1857). Některé artefakty se nacházely již ve sbírce předválečného Židovského muzea, značný počet cenných rukopisů přišel do muzea s válečnými svozy majetku židovských obcí zrušených a poté zlikvidovaných nacisty. Průběžně byla sbírka obohacována i v dalších desetiletích. Průzkum geniz českých a moravských synagog, provedený na přelomu 20. a 21. století, přinesl muzeu asi tisíc rukopisných a tištěných fragmentů, někdy velmi vzácných. Z celého korpusu byla do sbírky zatím začleněna asi jedna desetina, většina čeká na odborné zpracování.

Nejzajímavější sbírkové předměty

>Darujte<